Boares beananálli fas laská?
Jierbmás boazobeana lea boazovázzi buoremus reaŋga. Boazobeana ferte gierdat buollašiid, ipmirdit ciellat go dan višaha, máhttit gavdnjet ealu ja guhkkin jeagadit eaiggáda. Ruoŧa sámi beana (Svensk lapphud) lea okta Ruoŧa boarráseamos našunála beananáliin, muhto go lea leamaš nu garrasit nállašuhtton de leat eanas olbmot atnán dan biebmoeallin.
Dat golbma vuosttaš beatnaga mat registrerejuvvojedje Ruoŧa Kennelsearvvi vuosttaš máddodatgirjái 1893:s ledje Ruoŧa sámi beatnagat (dalle gohčodedje daid Nordisk spets A). Otná dan beaivvi lea sámi beana kennelsearvvi logogovvan.
Gávdnojit arkeologalaš duođaštusat dasa ahte dát beananálli lea eallán davvi-Skandinavias unnimusat 6000 jagi. Muhto go sámi beatnaga leat nu guhkes áiggi nállašuhttán biebmoeallin, de ii šat anihan boazobeanan. Dál lea beananálli heahtedilis go eai riegát go sullii 80 vielpá jahkái.
Dat beatnagat mát dál adnojit eanemus boazobeanan leat suoma sámi beatnagat (finsk lapphund) ja seaguhusbeatnagat, dávjá leat bordercollie ja autrálialaš guođohanbeatnagiid seaguhusat.
Sáhttá go ruoŧa sámi beatnaga fas ealáskahttit boazobeanan? Ruoŧa sámi beanasearvi háledivččii oažžut oktavuođa boazovázziiguin geat dáhttot diehtit eambbo boares náli birra. Jåhkamåhke-márkaniin gávnnat kennelsearvvi D38-monteris.
Svenska Lapphundklubben gulahallanolbmot:
Hans Balstedt, 070-640 46 25, hans.balstedt@telia.com
Sara Laitamaa, 073-055 73 59, sara@sidmarkens.se
Ida Svanberg, 070-363 61 49, ida@sidmarkens.se