Ráđđehusgohčuš Dásseárvu
Sámediggi bargá árjjalaččat ráddehusgohččosiin ahte čađahit earenoamáš doaimma nannendihte sámi nissoniid oassálasvuođa fitnodateallimis.
Ulbmil
Ulbmil prošeavttain lea ahte nannet sámi nissoniid oassálašvuođa servodateallimis ja dáinna lágiin loktet dásseárvvu sámi servodagas.
Sisdoallu
Sámediggi galgá veahkehit bellodagaid oahppodoaibmabijuiguin ja metodamálliin ovddidandihte siskkáldas dásseárvobarggu ja geahpidit sihke dievdduid ja nissoniid oassálašvuođa politihkalaš barggus. Sámediggi galgá lágidit semináraid dásseárvogažaldagaid birra lasihandihte máhtu Sámedikki virgeolbmuid, sámeservviid ja čearuid gaskkas. Bargogohččusa mielde galgá maiddái vásáhuslonohallan ovddasteddjiiguin Suomas, Norggas ja Ruoššas álggahuvvot. Prošeakta galgá maiddái buktit ovdan evttohusa got galgá hábmet guhkilmas čovdosa joatkevaš dásseárvobarggus Sámedikki dábálaš doaimmas.
Dásseárvoprográmma 2004
Sámediggi dohkkehii jagi 2004 dásseárvoprográmma ulbmiliin ahte loktet dásseárvvu sámi servodagas. Prográmmas leat sierralágán ulbmilat maid ferte čađahit olahandihte dásseárvosaš sámi servodaga. Muhton ulbmilat prográmmas leat juo olahuvvon, earret eará olahii Sámedikki dievasčoahkkin dássálaš sohkabealjuohkima válggas 2009. Muhto návccaid váilevašvuođa dihte prográmma ii leat dievvasit deavdan ulbmiliid otna dilis.
Doaibmabijut 2008 ja 2009
Sámediggi lea jagiin 2008 ja 2009 čađahan earenoamáš doaibmabijuid dásseárvui ráđđehusa bargogohččosa vuođul. Sámediggi lea earret eará geahččan ruhtajuohkima bellodagaide go galget bargat dásseárvvuin ja maiddái ordnen logaldallamiid politihkkáriidda ja virgeolbmuide. Doaimmat mat čađahuvvojedje áigodagas mielddisbukte earret eará ahte Sámediggeválggas 2009 oaččui dievasčoahkkin dássálaš sohkabealjuohkima, Sámediggi oaččui iežas vuosttaš nissona stivraságadoallin ja bellodagat leat dásseárvobargoruđaiguin ožžon iežá oainnu mainnalágiin galget bargat dásseárvvuin.
Doaimmat ja dáhpáhusat
Dán prošeavtta ráma siskkobealde bohtet sihke smávit ja stuorit doaimmat čađahuvvot. Sáhttet leahkit siskkáldas gelbbolašvuođalokten, seminárat ja dárkkistančoahkkimat. Stuorimus dáhpáhus dán rádjái leai boahtteáiggikonferánsa maid Sámediggi lágidii Likšus skábmamánus 2010. Okta fáddá konferánsas leai dásseárvu. Loga eanet konferánssa birra.
Ulbmilollašuhttin
Prošeakta sáhttá dušše dárkkistit ulbmilollašuhttima dievvasit prošeavtta doaimmaid bakte ja danin leat ge dát ulbmilat mat bohtet leahkit vuođđun go mihtida prošeavtta ulbmilollašuhttima. Boađus- ja váikkuhusulbmilat leat dehálaš oasit guhkilmas dásseárvobarggus muhto ollašuhttin dáin ulbmiliin eai boađe mihtiduvvot prošeavttas.
Ulbmilat prošeavttas:
- Politihkkárat, virgeolbmot, čearut ja sámi organisašuvnnat leat ožžot eanet máhtu dásseárvvu birra.
- Sámediggi lea ollašuhttan eanet mihttomeriid iežas dásseárvoprográmmas go jagis 2009.
- Diehtu mainnalágiin dásseárvu sámi servodagas lea váilevaš boahtá oidnosii ja lea vuođđun joatkevaš dásseárvobarggus Sámedikkis.
- Vásáhus- ja máhttolonohallan lea álggahuvvon sámi ovddasteddjiiguin Suomas, Norggas ja Ruoššas dáin áššiin: dásseárvu, dievdduid veahkaváldi nissoniid vuoste, seksuálalaš vealaheapmi ja boasttogeavahus.
Prošeavtta boađusulbmilat:
- Sámediggi bargá strategalaččat dásseárvvuin.
- Sámediggi lea iežas dásseárvobarggu bakte mielddisbuktan eanet gelbbolašvuođa dásseárvvu birra sámi servodagas.
- Sámediggi dásseárvoprográmma lea čađahuvvon.
- Vásáhusat ja máhttu dásseárvvu ja dásseárvobarggu birra lávdá miehtá Sámi.
- Sámi nissoniid dilli politihkalaš mearrideamis lea nanustuvvan.
- Sámi nissoniid oassálašvuohta politihkalaš proseassas lea ovddiduvvon.
- Sámi nissoniid oassálašvuohta servodateallimis lea nanustuvvan.
- Sámediggi lea álggahan guhkilmas barggu hábmendihte sámi identitehta dásseárvoperspektiivva vuođul.
- Dásseárvu lea definierejuvvon dehálaš áššin sámi servodagas.
Ulbmiljoavku:
- Politihkkárat Sámedikkis
- Sámedikki hálddahusa virgeolbmot
- Sámi organisašuvnnat ja čearut
- Gaskariikkalaš ovttasbargoguoimmit
- Sámi nissonat sámi servodagas
- - -
Ráđđehusgohččosa birra: Bargogohččosa sisdoallu lea ahte čađahit earenoamáš doaibmabiju nannendihte sámi nissoniid oassálašvuođa servodateallimis ja sin dili politihkalaš mearrideamis ja maiddái ovddidit sámi nissoniid oassálastima politihkalaš proseassas. Bargogohččosii gullo maiddái ahte álggahit vásáhus- ja máhttolonohallama sámi ovddasteddjiiguin Suomas, Norggas ja Ruoššas dáin áššiin: dásseárvu, dievdduid veahkaváldi nissoniid vuoste, seksuálalaš vealaheapmi ja boasttogeavahus. (Ráđđehusmearrádus, bargogohčus Sámediggái ahte čađahit earenoamáš doaibmabiju nannendihte sámi nissoniid oassálašvuođa servodateallimis. IJ2009/1924/DISK 2009-12-17)