Čohkket dieđuid duohtavuođa- kommišuvnnaid birra
Sámediggi ja Vealahanáittardeaddji (DO) leaba soahpan ahte eiseválddit galget searválaga bargat dan badjelii ahte ásahit sorjjaskeahtes duohtavuođakommišuvnna. Kommišuvdna galgá guorahallat historjjálaš dáhpáhusaid ja veahkaválddálašvuođaid maid Ruoŧa sámit leat áiggiid čađa gillán. Oassin dán barggus lea jorbabeavdeságastallan ja seminára mii lágiduvvo Ubmis golggotmánu 25-27 b 2016.
Čohkket máhtuid
Čohkken dihte máhtuid ja vejolašvuođa digaštallat áššedovdiiguin ja iežáiguin geain leat vásáhusat iežá duohtavuođakommišuvnnain, de lágiduvvo jorbabeavdeságastallan ja seminára golggotmánu 25-27 b 2016 Ubmis.
Čakčamánu 23 b čoahkkanedje guoktenuppelohkái oasseváldi sámi riikkaorganisašuvnnain ja sámediggebellodagain ovttas Sámedikkiin, Vealahanáittardeddjiin ja Vaartoe- Ubmi universitehta sámi dutkanguovddážiin ráhkkanit jorbabeavdeságastallamiidda nu ahte buorebut oažžut ávkki čoahkkimis riikkaidgaskasaš áššedovdiiguin. Govat dás badjelis leat váldon dan ovdačoahkkimis. Oassálastiid oktavuođadieđuid gávnnat gurutbealde!
Muhtunat oasseváldiin leat čilgen iežaset vuordámušaid ná:
"Miellagiddevaš oaidnit mii dás boahtá "
"Mun sávan ahte šaddá albma kommišuvdna ja buorre boađus”
"Hirbmat dehálaš ášši – sámi álbmoga historjá lea nu čihkkojuvvon”
"Kommišuvdna soaitá sáhttit čilget riidduid Sámis”
" Lea stuora ovddasvástádus cahkkehit doaivaga…”
"Lean nu guhká vuordán dán – sávan ahte šaddá buorre mandáhtta ja ruhtadeapmi”
"Mii dárbbašit ovdánit oktasaš álbmogin”
Čuvget historjjá
Lars Lindgren guhte lea áššedovdi Vealahanáittardeaddji ovddidanossodagas čilge ahte dát ášši lei ođas maiddái Vealahanáittardeaddjái.
- Lea šaddan čielggas min barggus ahte historjjás leat dáhpáhuvvan áššit mat váikkuhit olbmuide ain dál. Duohtavuođakommišuvdna soaitá leat vuohki čuvget historjjá. Vealahanáittardeaddji veahkeha máhtuinis čađahit dáid digaštallamiid.
- Muhto leat sámit ieža geat fertejit loktet ja jođihit ášši ovddos, deattuha son. Lea sámi álbmot mii ferte hábmet daid gáibádusaid maid áigot buktit ovdan. Jurdda lea ahte ráđđehus ja riikkabeaivi mearridit álggahit sorjjaskeahtes duohtavuođakommišuvnna. Muhto relevánta gáibádusaid fertejit sámit ieža ovddidit.
Ságastallan ja seminára
Dán vahkku álggahuvvojit jorbabeavdeságastallamat ja seminára. Ubmái bohtet máŋga riikkaidgaskasaš áššedovdi geain leat vásáhusat iežá duohtavuođakommišuvnnaid bargguin. Dat fáttát mat váldojit ovdan leat duohtavuođakommišuvnnaid ásaheapmi ja mandáhtta, bargovuogit, ulbmil ja boađus.
Riikkaidgaskasaš áššedovdit leat:
- Dr Julia Raue – ON sierraraportevrra ráđđeaddi áššiin mat gusket duohtavuhtii, vuoiggalašvuhtii, buhtadussii ja dáhkádussii ahte ii dáhpáhuva nuppes (Pablo De Greiff)
- Mr Eduardo Gonzalez - Áššedovdi vuoiggalašvuođasirdimis. Lea leamaš teknihkalaš ja strategalaš ráđđeaddi duohtavuođabargguin sullii 20 riikkas (ee.. Nuorta-Timoras, Marokkos, Liberias ja Kanadas). Lea bargan Almmolaš vihtansuodjalusa hoavdan Peru Duohtavuođa- ja soabadankommišuvnnas.
- Mag. Dr. Gerhard Baumgartner –Historihkkár ja hoavda Dokumentašuvdnaguovddážis österiikkalaš vuostálastima várás, ovddeš dutki Österreichischer Historikerkommission (österiikkalaš historihkkáriid kommišuvnnas)
- Chief Wilton Littlechild – Jurista ja okta golmma kommišunearas Kanada Duohtavuođa- ja soabadankommišuvnnas
- Dr. Paulette Regan – historihkkár ja seniorráđđeaddi Manitoba universitehta Duohtavuođa ja soabadeami našuvnnalaš guovddážis, lea ovdal bargan dutkin ja čállin Kanada Duohtavuođa- ja soabadankommišuvnnas.
Semináras oassálastet sámiid riikkaorganisašuvnnaid ja sámediggebellodagaid ovddasteaddjit, ja maiddái Laila Susanne Vars guhte jođiha Gáldu – álgoálbmotvuoigatvuođaid gealboguovddáža, ja guhte lea ovddeš lahttu ja várrepresideanta Norgga Sámedikkis.
Lágideaddjit leat Sámediggi, Vealahanáittardeaddji ja Vaartoe – Sámi dutkanguovddáš.
Semináraprográmma gávnnat olgešbealde.