Duopmu diggerievttis: Girjás čearru oamasta akto bivdo- ja guolástanrievtti
Váhčira diggeriekti celkkii duomu Girjás čearu vuosttašgáibádusa jelgii: Čearru oamasta akto bivdo- ja guolástanrievtti čearu eatnamiin.
Váhčira diggeriekti almmuhii duomu guovvamánu 3 b 2016 dii. 11.00. Diggeriekti guorrasa Girjás čearu vuosttašgáibádussii. Girjás čearus lea stáhta ektui aktovuoigatvuohta smávvafuođđobivdui ja guolásteapmái. Girjás čearus lea riekti juolludit bivdolobi čearu eatnamiin vaikko stáhta ii dasa mieđit, ja stáhta ii oaččo addit bivdo- ja guolástanrivttiid dán guovllus.
Čearu miellahtut ja iežá sámit geat ledje čoahkkanan Váhčira diggeriektái gullat duomu leat ilolaččat, hirpmahuvvan ja buoremielas. Dát lea oassevuoitun guhkes proseassas mii álggii 2009:s. Muhto duopmu ii boađe fápmui ovdalgo dan ii šat mana guoddalit. Sáhttá ádjánit unnimusat guhtta jagi jus stáhta guoddala dasságo ášši olle Alimus duopmostullui.
Duopmár Niklas Lind čilgii manin duopmu lea leamaš maŋiduvvon guovtte háve. Riekti lea hui dárkilit guorahallan čálalaš duođaštusaid, olu čállosiid, doavttirnákkáhallamiid, guorahallamiid ja proposišuvnnaid maidda goappaš áššebealit leaba čujuhan, ja maiddái olu iežá materiála.
Mielduopmár Christer Tornefors duogáža dán mearrádussii, ja logai diggerievtti guorran historjjá 400-500-lohkui m.Kr. Sámit leat dan rájes eallán Girjás čearu eatnamiin, ja bivdán ja guolástan – ja vissásit goit maŋemus duhát jagi. Leat maid čielggadan goas guovlu šattai Ruoŧa suverenitehta vuollái, goas stáhta šattai eananeaiggádin, ja goas Ruoŧa riekti šattai dán guovllu riektin.
Diggeriekti lea gávnnahan ahte sámit leat šaddan máksit vearu 1550-logu rájes, Gustav Vasa áiggi rájes. Dalle šattai Ruoŧa stivrejupmi, ja sámit bággehalle Ruoŧa riekteortnega vuollái. Tornefors cuige ahte suverenitehta ii leat seamma go oamasteapmi. Stáhta lea easkka ng. avvittringa áigge mii lea 1887 Váhčiris, šaddan eananeaiggádin.
Duopmu ii leat guorahallan eaiggáduššanrievtti muhto dušše sámi eanangeavaheami bivddu ja guolásteami ektui, dološáiggi rájes geavaheami bokte. Diggeriekti atná ahte sámiin lea doloža rájes geavahanriekti dán guovllus vaikko leage ná viiddis. Ceavzin dihte dáin garra guovlluin ja dálkkádagain gáibiduvvojit ná viiddis eatnamat.
Jagi 1734 lága jelgii lea sámiin leamaš doloža rájes geavahanriekti, ja ferte leat áibbas mearkkašahtti dáhpáhus jus dakkár riekti galgá heaittihuvvot. Nu ii lea dáhpáhuvvan ja danin oažžu čearru doarjaga iežas áššái. Stáhta ii sáhte addit čearu bivdo- ja guolástanrivttiid eret iige diktit leanastivrra dan čađahit, vaikko boazodoalloláhka lohká nu. Jus nu dahkko de dat rihkku ráđđenvuođu 2 kap §15 ja 11 kap § 14, oaivvilda Váhčira diggeriekti. Stáhta lihttoláigohanlohpi ii gusto dasto.
Muhto praktihkalaččat ii rievdda mihkke ovdalgo duopmu lea boahtán fápmui. Ja dat ii boađe fápmui ovdalgo dan ii šat mana guoddalit. Stáhtas lea dál golbma vahkku guoddalit duomu ja gáibidit geahččalanlobi hoavvarievttis.
