Sámediggi Norggas

Sámediggi lea sajáduvvon Gielddadepartemeantta vuollái, muhto ii leat stáhtalaš eiseváldi nu go Ruoŧas. Gonagas H.M. Olav V. rabai vuosttaš Sámedikki dievasčoahkkima 9 b.golggotmánus 1989 Gárášjogas. Maŋemus Sámediggeválggas, 2009, ledje 13 890 sámit registreren iežaset sámi jienastuslohkui. 

Bargosuorgi
Sámediggi sáhttá initieret ja addit cealkámušaid visot áššiid birra iežas bargosuorggis ja sáhttá maiddái bidjat ovdan áššiid almmolaš eiseválddiide ja priváhta institušuvnnaide. Sámedikki bargosuorgi lea visot maid diggi oaivvilda earenoamážit gullot sámi álbmogii.

39 lahtu
Norgga Sámedikkis leat 39 lahtu válljejuvvon njeallje jahkái. Bellodagat mat leat mielde Sámedikkis leat sihke čielga sámediggebellodagat ja bellodagat mat gávdnojit norgga Stuoradikkis.

Maŋemus válga: 14 b.čakčamánus 2009
Sámiid lohku jienastuslogus -01: 9 938
Sámiid lohku jienastuslogus -05: 12 538
Sámiid lohku jienastuslogus -09: 13 890
Válgaoassálastin 2001: 67,7 %
Válgaoassálastin 2005: 72,6 %
Válgaoassálastin 2009: 69,3 %

Duogáš
Juo 1863 dajai norgga stuoradiggeovddasteaddji ahte áidna mii sáhtii gáddjot sámiid leai ahte sii fertejit ovttastahttojuvvot norgga náššuvnnain. Dát politihka bisttii lagabui čuohti jagi gitta nuppi máilmmisoađi rádjái. Soahtejagit 1940 - 1945 ja áigi das maŋŋel lea boahtan mearkkašit ollu sámi álbmogii. Áigi maŋŋel soađi šattái máŋggaládje demokráhtalaš jurdagiid áigi. Áiggis go máilbmi leai garrasit gierdan soađi leai dehálaš ságastit olbmuid árvvu ja friddjavuođa birra. 1945 ásahuvvui Ovttastuvvon Náššuvnnat (ON) ulbmiliin ahte nannet máilbmiráfi ja suddjet olmmošlaš friddja- ja vuoigatvuođaid beroškeahttá náli, sohkabeali, giela ja oskku. Dát jurdagat čohkkejuvvojedje almmolaš čielggadeapmái olmmošvuoigatvuođaid birra man ON dohkkehii 1948.

Stuorimus sámi álbmot
Eanas sámit orrut Norggas. Almmolaččat rehkenastojuvvo ahte sámi álbmoga lohku lea eanet go 40 000 olbmo. Danin lea maiddái stuora deaddu makkár politihka Norga doalaha sámiid ektui. Norgga sámepolitihkka lea rievdaduvvon oalle ollu "dáruiduhttinpolitihkas" mii leai oktoráđđejeaddji gitta 1980-logu.

Jorggáldat
Jorggáldat bođii Álaheaieanu dulvadeami oktavuođas davvi Norggas go sámit garrasit vuostalaste dulvadeami. 1978 leai norgga Stuoradiggi mearridan olggusráhkadanplána Guovdageaidnu-Álaheaju čáhcadahkii, dulvadeapmi eatnamiin mat árbevirolaččat leat geavahuvvon sámiin ja mii leai sáhttit garrasit váikkohit boazodollui. Mearrádus mielddisbuvttii stuora ja viiddes vuostalastimiid sámiin. Ráđđehus bijái de johtui guorahallama mii smiehttamušas "Om samenes rettstilling" (NOU 1984:18) buvttii ovdan evttohusa ahte ásahit Sámedikki. Guorahallamis ledje sámi beroštumiorganisašuvnnat bures ovddastuvvon ja oassálaste árjjalaččat barggus. Dan maŋŋel ráđđehus evttohii Ot.prp. nr 33 (1986-87) ahte Sámediggi galggái ásahuvvot ja Stuoradiggi guorrasii evttohussii.

Obbalaš oaidnu
Otne lea Norggas obbalaš oaidnu sámeáššis. Visot áššit mat gusket sámiide ruđalaččat, sosiálalaččat ja kultuvralaččat galget ovttastuvvot. Sámiin lea dal, nuppeládje go dáruiduhttinpolitihka áiggis, vejolašvuohta seailluhit iežaset giela ja kultuvrra. Dat dahkkojuvvo sámiid dárbbuid ja sávaldagaid mielde. Norgga Sámedikki ásaheapmi 1989 leai dehálaš oassi proseassas.